DEMODIKÓZA

Demodikóza
    Demodikóza  je kožní onemocnění související s imunitním stavem pacienta.

Původce

    Původcem  onemocnění je parazit Demodex canis neboli trudník psí (existuje i Demodex cati  - trudník kočičí parazitující u koček). Trudníci jsou typičtí doutníkovitým  tvarem těla, dosahují velikosti 0,3 - 0,5 mm. Jejich přímá diagnostika je tedy  možná pouze mikroskopicky.    Trudníci  žijí v chlupových folikulech (váčcích) a mazových žlázách.  Žijí  v malém množství na kůži všech psů jako komenzálové (součást naprosto  zdravé kožní mikroflóry). Pouze jejich aktivace a namožení se projevuje  klinickým onemocněním - demodikózou.   K jejich  přenosu mezi jedinci dochází pouze v případě dlouhého těsného kontaktu,  tedy především při sání štěňat od matky.    Propuknutí  kožních změn nastává tedy při snížené funkci imunitního systému, která "dovolí"  přemnožení parazita a jeho negativní uplatnění.

Důvody  snížení imunity

  • Geneticky  podmíněný defekt T lymfocytů (jeden typ bílých krvinek, který zodpovídá  za ochranu proti infekcím)
  • Snížení  imunity z důvodu závažného chronického onemocnění (nádorová choroba, těžké  chirurgické zákroky aj.)
  • Podávání  léčiv snižujících imunitu (např. kortikosteroidy aj.)

Pro  demodikózu existuje plemenná predispozice. Onemocnění častěji postihuje  krátkosrstá brachycefalická (krátkolebá) plemena, např. dobrman, dalmatin,  německá doga, jezevčík, šarpej, molosovitá plemena, teriéři (stafordšírský  bulteriér, pitbulteriér), z dlouhosrstých: kolie, bobtail, west highland  white teriér, afgánský chrt; americký buldok.

Klinický  projev demodikózy

  • Lokalizovaná forma - jedná se o nejlehčí formu, která  se vyskytuje především u štěňat mezi 3. - 10. měsícem života. Projevuje se  tvorbou ložisek bez srsti, která mají sklon červenat a šupinatět.  Nejtypičtějšími místy jsou hřbet nosu, oblast kolem očí . Z 90% vymizí  sama do 1,5 roku života, což opět souvisí s kompletním dozráním imunitního  systému. 10% případů se naopak zhorší a dospěje do 2.typu onemocnění.
  • Generalizovaná forma - postižena je kůže celého těla.  Šupinatí, ztlušťuje se, vypadává srst, objevuje se zarudnutí a tvorba strupů. Sekundárně  dochází k uplatnění bakterií a vzniku   těžkého svědivého zánětu. Pokud není tato forma dostatečně vyléčena,  přechází v zánět meziprstních prostor.

Důležitým  ukazatelem je absence svědivosti! Pouze pokud dojde ke zhoršení stavu a přidá  se sekundární bakteriální zánět, začíná se pacient svědit.

Diagnostika

Pro  diagnostiku se, kromě klinických příznaků a anamnézy, využívá především  mikroskopie kožního seškrabu, kdy je možné přímo pozorovat jednotlivá vývojová  stádia parazita.

Terapie

    Pouze mírnou  lokalizovanou formu u psů v mladém věku je možné ponechat bez léčby.
    V léčbě  se uplatňuje několik kroků:

Přímá  likvidace parazita:

  • přípravek  Advocate spot on s účinnými látkami moxidectin a imidacloprid
  • přípravek  Stronghold spot on s účinnou látkou selamectin(aplikuje se v oblasti  mezi lopatkami přímo na kůži), přípravky je nutné podávat ve 14 denních  intervalech
  • perorální  podání avermectinů - bezpečná dávka 0,5 mg/kg 1x denně přímo do ústní dutiny,  např. v přípravku Noromectin, v tomhle případě je nutné brát  v potaz plemeno pacienta, existují plemena, pro které jsou avermectiny  toxické (např. kolie, australský ovčák,...), u jiných plemen se jedná o  vynikající prostředek léčby bez nežádoucích účinků, dřívější injekční způsob aplikace  je vyloučený

Doplňková  léčba:   

  • ostříhání  pejska
  • koupele  v léčebných šamponech, které propláchnou chlupové folikuly a zbaví kůži  nadměrného mazu (např. Peroxiderm s účinnou látkou benzoylperoxid)
  • antibiotika  v případě sekundární bakteriální infekce
  • posílení  imunity: injekční přípravek Zylexis, vitamin E (200 mg na psa 2x denně)

Závěrem

    Léčba  demodikózy je v dnešní době poměrně snadná a obejde se bez nežádoucích  vedlejších účinků. Dřívější koupele v amitrazu (přípravek Ectodex)  způsobily u řady psů projevy otravy. Tento postup je již překonaný. Důležité je  především posílení imunity a tím vlastní vyloučení příčiny onemocnění.
Častým nešvarem  při nálezu kožních změn je bez nálezu původce onemocnění nasazení kortikoidů! Kortikoidy jsou kontraindikovány!  Vyplývá to ze samotné podstaty jejich účinku. Způsobují snížení imunity, čímž  odebírají možnosti organismu bránit se parazitům,  způsobují řadu nežádoucích účinků (nevolnost,  průjem, poškození jater a ledvin, ztenčení kůže, vypadání srsti,...)

Demodikóza je onemocnění, které  majitele bezdůvodně straší. Demodex se vyskytuje častěji u vybraných plemen,  ale jen z prostého důvodu, že tato plemena mu víc "chutnají". Jak již bylo  řečeno, nejčastější lokální formu je možné vyléčit pouze mírnými terapeutickými  zásahy. Není to v žádném případě důvod vyřazení fenky z chovu, pokud  se u jejich štěňat Demodex objevil, nejedná se o dědičný přenos onemocnění. Demodex  "číhá" na snížení imunity jedince a tento stav běžně nastává několikrát  v průběhu vývoje štěňátka (přechod k novému majiteli, přezubení,  očkování, první hárání...). Na kůži se v podstatě přemnoží jeho běžná mikroflóra.

  Pozn. Svého  Demodexe (trudníka) má i člověk, způsobuje v pubertě akné na základě  stejného principu, přemnoží se v mazových žlázkách pokožky a následně je  ucpává. Ani u lidí se nikdy nezvažoval dědičný přenos, jde pouze o souhru  okolností (věk, hormonální změny, množství mazových žlázek aj.¨

ZDROJ:Autorka: MVDr.  Jana Kubínová, Jevíčko
Článek  odborně posoudily a odsouhlasily:     MVDr. Radka  Krulová, Louny,     MVDr. Pavla  Pocklanová, Lanškroun
Článek byl sepsán pro SBTC CZ, 3. 7. 2013, Jevíčko